Zasvěcení

Zasvěcení znamená stát se vědomým. Každý je vědomý na stupni, který odpovídá odolnosti nervů a těla. Stane-li se člověk vědomým na vyšším duchovním stupni, uvádíme do těla vyšší, silnější, pronikavější síly. Učinit v sobě vědomí nejvyšší a souběžně s tím vystupňovat odolnost těla na nejvyšší stupeň, pak je možné snést tento božský stav v těle beze škody – to znamená zasvěcení. Je důležité, aby se člověk naučil ovládat tvůrčí síluve svém těle. Člověk nejprve musí ovládnout tuto sílu v jejím tělesném projevu a pak ji může učinit vědomou na duchovní úrovni. Toto uvědomování musí začít na nejnižším stupni projevení. Pak je vedena do těla síla, odpovídající vývojovému stupni, které tělo snáší beze škody.

Zažít božsky tvůrčí sílu vědomou na nejnižším stupni projevení znamená prožít tělesnou lásku. Muž, kterého milujeme, v nás probudí a vzbudí negativně ženskou sílu. Ženu, kterou milujeme, v nás probudí a vzbudí pozitivně mužskou sílu. Je nutné poznat tuto sílu v lásce a projít jí, jinak ji nemůžeme ovládnout. Když jí člověk v některém ze svých životů na Zemi neprojde, zůstane pro něho neustálým pokušením. Kdo se domnívá, že láska pro něho není pokušením, pouze tuto mocnou sílu nezná. Lidská láska je projevem tvůrčí síly, je tedy silná jako Bůh sám. Nemůžeme tuto sílu zničit, pouze ji proměnit.

Zasvěcení vyžaduje sebeovládání. Zasvěcení znamená znát a chápat vše. Znamená s pomocí Boha vystoupit svou vlastní silou. Proces zasvěcování je stávat se vědomým na určité úrovni, což znamená vést vibrace určité úrovně do těla. Tělo se vyvíjí od narození. Životní energie z páteře je transformována nervovými centry na nižší vibrace, odpovídající příslušnému stupni vědomí a teprve tento transformovaný životní proud je veden do těla. Velké zasvěcení znamená vědomě zažít vitální energii a tvůrčí vibraci věčného bytí na každém vývojovém stupni, v její původní vibraci, bez transformace, a současně ji vést do těla. To vyžaduje odpovídací odolnost, kterou lze získat tělesným a duševním cvičením. Znamená to příslušná nervová centra pomalu a opatrně připravovat, probouzet a ovládat. V zasvěcení dosahuje člověk za pomoci proudu síly božského stupně, kterého by vlastní silou nemohl dokázat.

Zde je velký bod obratu ze stále negativního, beroucího postoje, do pozitivního, dávajícího. Žádná lidská bytost nemůže projít posledním zasvěcením, tímto bodem obratu sama a bez vedení, i když někteří lidé se mohou vyvinout tak dalece, že vlastním úsilím jsou zcela připraveni k zasvěcení do posledního stupně. V tomto případě stačí položení ruky, aby byli zasvěceni do božského vědomí. Tito zasvěcenci už neupadnou z tohoto vědomí, protože prošli kruhem úplného uvědomování se všemi zkušenostmi a stojí před nimi už jen uzavření kruhu – sjednocení obou už zcela uvědomělých doplňujících se polovin. Jen tuto poslední pomoc musí dostat zvenčí. Poté žijí v trvalém božském vědomí.

Během zasvěcení je přivedena do těla zasvěcovaného vyšší frekvence než odpovídá stupni jeho vědomí, čímž se jeho vědomí dostává na tento vyšší stupeň. Jen člověka připravovaného přísným školením je možno beze škody zasvětit tímto způsobem. Jen on je schopen ovládat své tělo za pomoci svého intelektu, chápání a síly vůle. Člověk se může přizpůsobit jiným vibracím o jeden stupeň výše, což znamená, že běžný člověk může zažít blaženost páté dimenze. Každá vyšší vibrace vzbuzuje pocit štěstí. Totéž štěstí zvýšeného nervového napětí hledá každý člověk, který pije alkohol nebo bere jiné látky. Zpětná reakce ho však vrhá zpět hlouběji než předtím. Nižší vibrace než vlastní v nás vyvolávají depresi, strach a zoufalství.

Obřad zasvěcení pomáhá jedinci probudit jeho vědomí a zvýšit jemné frekvence energie mysli. Zasvěcením dojde k rozšíření vědomí, aby se člověk mohl dostat ke skrytému vědění, historii minulých civilizací, instrukcí k rozvinutí mysli, zvýšení spirituálního vědomí, informovat o jiných světech a jiných formách života ve vesmíru. Člověk prochází zážitkem smrti jako zážitkem přechodu z jednoho světa do druhého, tedy nesmrtelnosti. Toto porozumění přiměje člověka věřit jiným světům a důvěřovat jim. Lidé po zážitku transformace se více starají o druhé a životní prostředí. Je důležité vnímat jemnohmotný svět.