impuls k probuzení

Je důležité být schopný vidět a utvářet svůj život v rámci větších celků, znát jeho naplnění a smysl nejen v souvislosti s individuálním prospěchem, ale v souladu se společností a celým vesmírem. Spirituální vhled nám dovoluje pronikat za hranice známého světa a dodává nám odvahu vytvářet nový svět, nové struktury a myšlenky. Tento pohled nám dodává odvahu jít cestami, které (ještě) nejsou uznávány. Dává nám možnost spontánního jednání, myšlení a komunikace. Umožňuje nám poodstoupit od řídícího a kontrolního centra a jít s proudem.

Podle průzkumů až 70% lidí západní kultury zažilo v průběhu života jednou nebo vícekrát hluboký duchovní prožitek (impulz k probuzení), takový, u kterého si na chvíli uvědomíme relativitu všeho pozemského. Právě tato možnost na chvíli poodstoupit od našich problémů a pocitů a nahlédnout na širší souvislosti života je důležitým krokem pro rozvoj spirituální inteligence (SQ). Často tyto vhledy získáme v okamžicích hluboké krize a nejistoty, jako kdyby zpochybnění naučených nebo získaných jistot vedlo k prožitkům celistvosti.

Marie žila obyčejný život. Byla provdaná za obyčejného a trochu ovládajícího muže. Měla tři dospělé děti. Pracovala v nemocnici jako fyzioterapeutka, a protože neměla žádné spirituální vhledy, pracovala s těly klientů mechanicky, jako kdyby byly auta. Nudila se. Nikdy neslyšela o spirituálním léčení. Nicméně pokud je čas probudit se, vyšší síly si najdou způsob, jak získat naši pozornost, což se v jeden víkend stalo Marii. Její manžel a syn odjeli na víkend na chatu. Přijela z práce domů a zjistila, že se do jejího domu někdo vloupal. Byla velmi šokovaná a rozrušená, a tak zavolala dceři a policii. Nechtěla o tom s manželem mluvit po telefonu, a tak se za ním vydala na chatu. Tam na ni čekal další šok. Její manžel se jí ani nezeptal, proč přijela, a začal na ni řvát, proč narušuje jeho soukromí. Tak se s dcerou sbalila a jela domů bez toho, aby mu o vloupání řekla. Další den se s dcerou procházela po městě, obalená do tmavého oblaku. Najednou zahlédla nápis spirituální léčení. Do nedávné doby by se nad tímto nápisem pouze pousmála, ale ke svému překvapení řekla dceři: "Nechám se takto léčit." Její dcera řekla: "Mami, nedělej to." Ale Marie se otočila a šla na kliniku.

Poslední schůzka na 16h byla volná. Najednou seděla proti muži, kterému od začátku důvěřovala. Cítila se uvolněně a v klidu. Řekla mu, co se jí stalo. Léčitel jí vzal za ruce a podíval se jí do očí. Ihned začala cítit velmi příjemný proud. Vycházel z něj proud světla, který šel na ni. Oba byli zabaleni do nádherného obalu světla. Marie to popsala: "Byli jsme u zdroje světla. Světlo kolem nás vířilo. Bylo to jako čistý soucit. Neměla jsem pojetí o čase." Marie odešla z kliniky a byla velmi překvapená z toho, co se dělo. Koupila si Bibli a další spirituální knihy. Přestala číst noviny a sledovat televizi. Cítila, že se "přestěhovala" do jiného světa a neustále myslela na tu úžasnou zkušenost, jaké to bylo být ve světle. Když se o této zkušenosti zmínila svému muži, řekl jí, že ji léčitel určitě zhypnotizoval, a že se z toho musí dostat.

Aby se o světlu více dozvěděla, navštívila místního faráře, který jí ale řekl, že je velmi zaneprázdněn a že by měla raději navštívit psychiatra. Místo toho se stáhla do ústraní a četla více knih. Po této zkušenosti se přísun pacientů zdvojnásobil. Pacienti nechtěli chodit k jinému fyzioterapeutovi. Vyzařovalo z ní světlo a léčivá síla. Po roce navštívila svého bratra, ateistu, který žil v zahraničí. Natolik se změnila, že se jí zeptal, co se jí stalo. Řekla mu o své spirituální zkušenosti. Marie očekávala, že tím tato konverzace skončí a také se tak stalo. K jejímu překvapení druhý den za ní přišel bratr, aby mu řekla více o své zkušenosti. Řekl jí, že ten samý den, kdy byla obklopena světlem, seděl na posteli se zbraní v ruce a chtěl se zastřelit. Poté si vzpomněl na děti Marie, jak hrozné by to pro ně bylo. Svou zbraň odložil v momentě, kdy Marie podstupovala spirituální léčení.

Po několika týdnech Marie potkala svou spřízněnou duši. Byl to instalatér, který nikdy neměl žádnou spirituální zkušenost ani léčení. Zamilovali se do sebe. Po nějaké době jí řekl, že ta nejneobvyklejší věc, která se mu stala, byla v době, kdy se potkali. Za Marií viděl zářící ženu, která ho směrovala k Marii. Marie se během tohoto vztahu otevřela a jako žena rozkvetla jako květina. Jejich vztah trval čtyři roky. Velmi se milovali. Poté umřel a Marie prožívala velkou ztrátu a smutek. Byla stále vdaná a o své ztrátě nemohla s nikým mluvit, a tak sama odjela na týdenní dovolenou. V zoufalství se jeden večer procházela temnou ulicí. Najednou uviděla světlo a poté se celá ulice rozsvítila. Stála tam ve světle a na mysl jí přišla věta: "Posmrtný život existuje." Poté se cítila lehčeji. Poprvé ve svém životě šla sama do baru. Tam jí řekl jeden muž, ateista, že když do baru přišla, myslel si, že vstoupil Bůh. Vyměnili si adresy a často jí tento muž píše, jak teď vidí ve všem Boha. Božské světlo může do nás vstoupit a osvobodit nás z nejtemnějšího vězení.

Zdroj - Diana Cooper - A new light on Ascension, Jan Bílý - Úžasná síla celku