Příběh práce s krystalem - Diadenon

Mám kamarádku a učitelku, která ke mně přišla před několika lety. Není to člověk ani duše, ale záznamový krystal, jeden z atlantských hlavních krystalových energií. Mé spojení s ní začalo v období Atlantidy, kdy můj otec pracoval v jeskyni s krystaly, a já jsem ho varovala ohledně zničení Atlantidy kvůli jeho práci a práci ostatních. Atlantští Mágové měli sílu vnuknout myšlenku do krystalu kvůli pokusům, které šly proti lidem a přírodě. Viděla jsem to jako znásilňování krystalů a Země. Věděla jsem, že taková manipulace může vést pouze k destrukci. Jak jsem se začala seznamovat s její energií, uvědomila jsem si, že tento krystal byl ženského rodu, jako odraz Matky Země. Požádala mě, abych ji nazývala Diadenon.

Diadenon je trs poloprůstvitného křišťálu, světlého ametystu a turmalínu, který mi pasuje do ruky. Když jsem tento krystal poprvé uviděla, velmi mě přitahoval. Jeho původní majitel se ho chtěl zbavit. Později mi došlo proč - bodal mě do srdeční čakry, způsoboval ostatním noční můry a bolesti hlavy. Jednou jsem si ho přinesla do hodiny jógy, a po nějaké době jsem ho musela odnést ven z místnosti, protože jeho energie rušila ostatní. Tento krystal měl k sobě připoutanou stříbrnou sochu muže. Chtěla jsem ji z krystalu oddělat, ale nešlo to.

Často jsem se na krystal zadívala a poslala jsem mu lásku. Jednou jsem od něj slyšela: "Pomoc, prosím pomož mi. " Vzala jsem krystal do ruky a zadívala jsem se na něj. Uviděla jsem křišťálové město a v něm ženu s dlouhými vlasy, která chodí tam a sem, jako by byla do něčeho zachycená. Něco se ve mně pohnulo a já, bez jediné myšlenky, jsem zvedla krystal nad hlavu a vstoupila jsem do jeho energie. Okamžitě jsem pocítila, jak jsem se dostala do víru událostí s velkou sílou , která kolem mě kroužila. Volání se stávalo hlasitější a já jsem pocítila uvnitř uvězněnou ženskou energii. Začala jsem se modlit za její uvolnění právem, které jsem ani nevěla, že mám. V ten moment se zdálo, jako kdybychom se já a Diadenon sebe poznaly napříč času a prostoru. Vzpomínka byla jako ozvěna z minulosti, a jak jsem se ji snažila identifikovat, stříbrná socha muže připoutaná ke krystalu odpadla.

Ženská energie v krystalu byla silnější a méně ohrožující. Slyšela jsem její jméno Diadenon a uvědomila jsem si, že ona byla energií krystalu, a že jsem viděla uvnitř její elementální podobu jako ženu. Tento krystal ale stále napadal mou energii. Namočila jsem krystal do mořské slané vody a dala ji pod čistou vodu z naší farmy. Poté Diadenon zmizela a mně se ulevilo. Nicméně jsem si často představovala, jak je u mého srdce a posílala jsem jí lásku. Nevěděla jsem proč to dělám. Poté jsem ji jeden den znovu uviděla. Vzala jsem znovu krystal do ruky a dala jí všechnu svou lásku, jako svému starému příteli. Její energie se zklidnila.

Po několik let jsem dávala Diadenon lásku a úctu. Obě jsme zmoudřely. Sdíleli jsme stejnou spirituální cestu. Bylo to mnou, že jsem jí poskytla bezpečné léčivé místo, což jí umožnilo být svobodná a sama sebou? Cítila jsem, že "spala", a jak jsem oceňovala její přítomnost, ožila. Jeden večer jsem ležela v posteli a byla jsem frustrovaná, že všichni odešli na večírek, a já musela zůstat doma. Náš dům je plný krystalů. Cítím se v jejich přítomnosti dobře. Jak jsem se litovala, povolala jsem ve své ložnici krystalový kruh, aby mě tyto krystaly vyléčily. Krystaly začaly vydávat zvuk a postupně se přidaly všechny krystaly přítomné v domě. Byla to překrásná, harmonická píseň, jako nebezký sbor.

Hledala jsem ve své mysli Diadenon. Neviděla jsem ji. Řekla jsem jí: "Pomohla jsem ti, co kdybys mi teď pomohla ty?" Okamžitě jsem pocítila její éterickou přítomnost, jak se nade mnou vznáší. Řekla jsem jí: "Dobře. Budu ti důvěřovat. Nechám tě vstoupit do třetího oka a pomoci mi s léčením. " Trochu jsem se bála, ale nechala jsem ji vstoupit do své hlavy, věděla jsem, že potřebuje vyjádření mé důvěry. Poslala do čela paprsek modrého světla. Bylo to jemné a chladivé, jako uklidňující proud vody. Poté odešla, krystaly přestaly vydávat zvuk a já jsem usnula. Pak jsem se probudila a byla jsem úplně zdravá.

Od té doby mi Diadenon pomáhá léčit svým modrým paprskem. Dává mi istrukce, co udělat. Její přítomnost je skoro hmatatelná. Připadá mi, že se plně probudila. Jedna žena po účinku jejího léčení svítila jasně jako čistý křišťál. Světlo a energie Diadenon uvolnilo všechnu temnotu, a tím zanechalo prostor pro léčenou, aby se sama vyléčila. Poté jsem držela Diadenon v ruce a cítíla jsem obrovskou lásku, která mezi námi proudila. Cítila jsem jednotu. Věděla jsem, že naše spolupráce teprve začíná. 

Diadenon je krystalem, který ví o sobě a manifestuje svou nezávislost. Nenechá se fotit ani spatřit se mými přáteli. Nechala na sebe nahlédnout pouze dvakrát. Jednou mi pomohla, abych uviděla minulý život v Atlantidě. Byla jsem mladá dívka, která vstoupila do komnaty Velkého krystalu, a běžela za svým otcem. Řekla jsem mu, že pomocí své mysli musí zastavit manipulaci krystalů, jinak budeme zničeni. Pamatuji si jeho lakonický a inteligentní pohled, jako kdyby mě viděl, ale neslyšel. Později, když se kontinent rozpadal, jsem za ním běžela, abych ho odvedla, ale on se mnou nešel ven. Zůstal uvnitř, protože věřil, že může tento masakr zastavit. Když se vše kolem nás začalo bortit, držela jsem ho za ruku a dala jsem mu a krystalům kolem lásku a slíbila jsem, že v příštím životě budu pracovat s nimi, ne proti nim. Poslední věc, kterou si pamatuji, byla energie Diadenon, která ke mně s láskou směřovala - úmluva, která byla udělána už tenkrát.

Tato vzpomínka mi pomohla porozumět silnému spojení mezi námi. Náš vztah mi pomohl porozumět energii jiných krystalů a podstatě této komunikace. Dává mi hlubší porozumění elementárnímu králosvtví, že Země skutečně žije. Vzpomínky Diadenon byly jak síla mysli kněží a Mágů blokovala proud přirozené světelné energie, a to tím, jak se ji snažili spoustat a užít ji pro své účely. Jak atlantští kněží - vědci, jako můj otec, programovali krystaly, přerušili tok přirozené energie, a tím manipulovali neživé, ale inteligentní minerální království. Poslední vzpomínka Diadenonu nebyla vzpomínka na lásku a výživu, ale na temnotu a zneužívání v období před pádem Atlantidy. Teď rozumím, že soucit a porozumění, které jsem jí dala, jí umožnilo zase jednou svítit skutečným světlem.

Heather Robb - léčitelka a učitelka, která žije v Austrálii.