Naslouchání a sluch

Podle výzkumu poslouchání zabere v průměru 55% času, který denně věnujeme komunikaci, mluvení 23%, čtení 13% a psaní 9%.

Poslouchat znamená vibrovat společně s jinou lidskou bytostí. Je třeba se naučit naslouchat sobě, svým emocím a energiím uvnitř sebe. Je třeba se naladit na svou tóninu, což vede ke zvýšení povědomí o své vnitřní síle a svým vibracím. Přes toto vědomí se cítíme živější a jsme schopní se naladit na vše kolem.

Nejvíce člověka povzbuzují a energeticky dobíjejí zvuky vysokofrekvenční, které pomáhají aktivovat mozek a zvyšují naši pozornost, je to jakýsizvukový vitamín C. Nejvýživnější výsledky má hudba, kde zaznívají housle. Nejvíce člověka dobíjejí frekvence od 2 do 8 kHz. K reproduktorům se natočit pravým uchem. Když byly pravým uchem přijaty čisté, jasné samohláskové zvuky, posluchačův hlas zesílil, postoj těla se zpevnil a snížilo se napětí, zatímco stejný zvuk nasměrovaný do levého ucha někdy zkreslil výšku posluchačova hlasu a utlumil jeho pozornost. Pravé ucho je dominantní, protože přenáší sluchové impulzy do řečových center v mozku rychleji než ucho levé.

Porucha sluchu má často psychický kořen. Ucho může použít stejný selektivní postup, díky němuž poslouchá, k tomu, aby zvuky vylučovalo z vnímání. Kupříkladu dítě traumatizované zuřivým, ječícím dospělým se naučí přežívat tak, že tyto zvuky odruší a naslouchá pouze svým vlastním niterným hlasům. Předpokládá se, že těžce zneužívané děti, jež si vypěstovaly rozštěpenou osobnost, si vytvářejí vnitřní hlasy proto, aby byly díky nim chráněny před zvuky dospělých, kteří s nimi nedobře zacházejí.

Hlasová výživa, kterou matka poskytuje svému dítěti, je pro jeho rozvoj stejně důležitá jako mateřské mléko. Novorozeně se těsně po porodu málokdy uklidní, dokud nepromluví jeho matka. Proto jsou důležité ukolébavky. Některé děti se fyzicky narodí, ale jakoby se ještě nenarodily psychicky, často mají opožděný vývoj řeči – buď neposlouchají, nebo nereagují. Poté je třeba v dítěti probudit touhu komunikovat s matkou, touhou, jež do té doby může ležet ladem. „Mozart je velmi dobrá matka“ – především jeho houslové koncerty, které mají na lidské tělo nejsilnější léčivé účinky. Poslech Mozarta je jako „pusa od maminky“. Nemá-li rodina čas společně jíst, debatovat a sdílet svůj život, dítě je ochuzeno o ty nejpřirozenější způsoby, jak může vyzrát.

Pro jeden africký kmen hudba představuje červenou nit táhnoucí se celým životem. V tomhle společenství se narození dítěte nepočítá ode dne jeho příchodu na svět, dokonce ani od jeho početí, ale od první chvíle, kdy na něj jeho budoucí matka pomyslí. Když se žena rozhodne mít dítě s nějakým konkrétním mužem, vyjde ven a sedne si pod strom. Sedí tam a naslouchá, dokud neuslyší píseň svého dítěte. Když ji zaslechne, vrátí se domů a naučí ji i otce – tu píseň pak spolu zpívají při milování, čímž dítě zvou, aby se přidalo k rodině. Žena ji zpívá, zatímco v lůně roste miminko, a učí tu píseň i porodní báby a stařeny, aby jí mohly dítě uvítat při porodu na svět. Jak dítě roste, jeho píseň se učí všichni vesničané a zpívají ji dítěti vždycky, když se zraní. Píseň tohoto dítěte pak zpívají při rituálech, oslavách ztrátách. Ta píseň zaznívá na svatebním obřadu, na oslavách sklizně a díkůvzdání a u smrtelného lože, když se přátelé a rodina shromáždí naposled.

Dokonalé ucho rozlišuje, je schopno se přizpůsobit, a dokáže nasměrovat vědomí, tak, aby se přesně soustředilo na podstatnou informaci a jazyk. Je třeba znovu vyladit sluch a dosáhnout rovnováhy. Problémy s nasloucháním a učením lze napravit stimulací svalů středního ucha, kde začíná rozdíl mezi posloucháním a slyšením. Tóny, které vydáváme, nám pomohou lépe vnímat vlastní rytmy a cykly. 

Náprava určitého druhu hluchoty a její předcházení. Hudba se podílí na obnově fungování nervů tak, že umožňuje regeneraci nervových buněk, řídí vytvoření nových nervových spojení a drah a zkracuje čas nutný k obnovení funkčnosti. Ztráta funkčnosti nervů může spustit náhradní mechanismy. Části mozku, jež dosud ležely ladem, dokáží zčásti nebo úplně převzít poškozené funkce, čemuž se říká neurální plasticita, kterou lze nastartovat nebo uvést do vyšších obrátek s pomocí hudby a zvuku, stejně jako jistý druh cvičení a jazyka. Zkoumá se, jaký druh muzikoterapie by bylo možné obnovit u lidí s postiženou mozkovou činností.

Rovnovážné ústrojí v uchu nám dává schopnost vyvažovat a regulovat pohyb svalů. Ucho je choreografem těla – určuje, jak bude jeho tanec vypadat z hlediska rovnováhy, rytmu a pohybu. Choroby rovnovážného ústrojí mohou mít za následek vady řeči, špatnou motorickou koordinacia potíže se stáním, sezením, lezením, chůzí. Prostřednictvím míchy nebo mozkového kmene se sluchové nervy spojují se všemi svaly v těle. Dále je spojen s bloudivým nervem, z toho vyplývá, že sluchové vibrace z ušního bubínku v součinnosti s parasympatickými nervy regulují, ovládají a modelují všechny důležité vnitřní orgány. Zvuk tedy ovlivňuje i svalový tonus, rovnováhu a pružnost.

Vzpřímené posazení a postoj nám umožňuje nejlépe ovládat proces poslouchání a podněcuje mozek k plnému vědomí. Dává celému tělu možnost, aby se proměnilo v přijímací anténu vibrující v souladu se zdrojem zvuku, ať je hudební nebo jazykový – kůže a ucho jsou přijímačem.

Tleskání spojuje pravou a levou mozkovou hemisféru, protože se ruce setkají ve středové ose těla a vytváří soulad mezi racionálním a estetickým vědomím. Pro šamana bylo tlesknutí způsobem, jak vymezit hranice mezi odlišnými stavy mysli.

Zdroj - Mozartův efekt - Don Campbell